 |
 |
|
Muzeum Moravské Budějovice
pobočka Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace nabízí návštěvníkům dvě nové stálé expozice v městském zámku a v prostorách nedalekých Masných krámů. Muzeum také nabízí možnost navštívit sezónní výstavu a pro odbornou veřejnost využít knihovnu zaměřenou na řemesla a zdejší region.
více ZDE
 |
 |
 |
 |
 |
CHRÁM SV. JILJÍ
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1235, kdy Konstancie Uherská darovala kostel sv. Jiljí špitálu kláštera sv. Františka v Praze. Kostel stával určitě na témže místě již od 13. století. Stavěl se postupně – jako první byl postaven presbytář a hlavní loď, později věž se sakristií a s oratoří, později došlo ještě k několika dalším přestavbám. Oltářní obraz s tématikou sv. Jiljí namaloval roku 1852 vídeňský malíř Ignác Dullinger.
Stávající věž byla postavena roku 1714 a jsou v ní zavěšeny dva dochované zvony – první z roku 1532 o váze 300 kg a druhý z roku 1535 o váze 1700 kg. Zvony byly do ní přeneseny z původní věže, která stávala předtím v místě nynějšího vchodu a byla odbourána, čímž vznikla nynější předsíň. Věž kostela je přístupná od června do září.
Kaple sv. Michala (karner)
Karner je dvoupodlažní. V jeho spodní části byla kostnice a v horní, do které se vstupuje pozdně gotickým portálem, kaple sv. Michala, v níž se sloužily bohoslužby za zemřelé, a která se používala též jako márnice.
Velmi působivá je barokní výmalba stropu kaple s nástropní freskou „Posledního soudu“ s letopočtem 1726.
Farní areál s hradební zdí a baštou
Západně od kostela sv. Jiljí stojí na terase městského opevnění rozsáhlá budova fary, která má původ již ve středověku. Po požárech v letech 1532 a 1663 musela být přestavěna a nynější dvoutraktová jednopatrová budova má pozdně renesanční jádro. Zásadní úpravy v barokním stylu proběhly roku 1779. Jednopatrová budova má bohatě členěnou fasádu a nápadný vykrajovaný štít. K budově na západní straně přiléhá dochovaná válcová bašta městského opevnění a dále k severu je fara obklopena hradební zdí, ke které je přistavěno přízemní křídlo hospodářského zázemí.
V roce 1923 byla na farní budovu instalována pamětní deska kaplanovi Václavovi Kosmákovi, který zde působil.
Pararulová vrása
vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary. Vznikla během tzv. kadomské horotvorné činnosti, která probíhala před 600 – 800 milióny lety. Útvar se řadí mezi geologické rarity, v celé České republice není podobná k vidění.
ZÁMECKÝ PARK
Po prodeji zámku i panství Marií Annou ze Schaumburku roku 1736 císařskému generálovi Františku Václavu Wallisovi prošel zámek klasicistní úpravou a změny se nevyhnuly ani zámeckému parku, jehož barokní ráz nahradily nepravidelné cestičky, stromy, keře a trávník v anglickém stylu. Do náměstí ústila původně kovaná brána, která nyní zdobí vchod do masných krámů.
WALLISOVSKÁ HROBKA
Do Wallisovské hrobky z roku 1774 se vstupuje venkovním vchodem. Je tu celkem 10 jednoduchých rakví ze zinkového plechu. Na některých rakvích jsou víka v horní části prosklená – umožňují spatřit mumifikovanou tvář zesnulého, jakoby potaženou zcela černým pergamenem. Hrobka není běžně přístupná veřejnosti.
KAPLE SV. ANNY
Kaple sv. Anny byla postavena na periferii města, v místech, kudy procházela významná Haberská stezka, a kde již od počátku 13. století vznikala osada s názvem Dolní Víska. Kdy přesně byla postavena, není dosud jasné. Archeologický výzkum pomocí sond se přiklání až k 15. století. V každém případě prošla v průběhu let mnohými stavebními úpravami a byla několikrát přesvěcena. Teprve v 18. století byla definitivně zasvěcena sv. Anně. V 2. pol. 16. stol. byla fasáda kaple sv. Anny sgrafitově omítnuta. Při obnově v letech 1715 nebo 1720 pak prošla barokní úpravou. Tato stavba je posledním zbylým dokladem středověkého špitálu, který na ni navazoval. Tento byl v letech 1985-1988 bohužel zbořen a zbyl pouze útvar dnešní sakristie přiléhající k severní boční stěně lodi.
 |
 |
SOCHY SV. JANA NEPOMUCKÉHO A SV. JANA SARKANDERA
Pozdně barokní sochy datované k r. 1796 zdobí jižní zděné zábradlí mostu přes řeku Rokytku, jenž se nachází nedaleko kaple sv. Michala. Stačí se projít kolem fary a pararulové vrásy směrem k vchodu do spodního parku. Sochy zobrazující sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera a spolu s blízkou kaplí sv. Anny vytváří působivý celek.
KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Kapli dala postavit roku 1713 Marie Terezie Polyxena z Andlau, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka. Kaple stála původně na hřbitově, který byl vybudován v letech 1617 – 1620. Nad vchodem jsou umístěny dva znaky – rodu Aichpichl a Andlau. Ve výklenku na štítě je umístěna soška sv. Jana Nepomuckého. V současné době kaple slouží Českobratrské církvi evangelické.
DŮM ČP. 60
V Purcnerově ulici stojí přízemní dům čp. 60, zčásti jednopatrový s jednotící atikou a cimbuřím a s nárožním renesančním arkýřem. Jádro domu je středověké, pozdější renesanční podobu překryla gotizující úprava z 19. století. Fasádní sgrafito je možno shlédnout ze dvora objektu. V objektu se nachází Erbovní vinárna.