Město Moravské Budějovice se 7,1 tisíci obyvateli se rozprostírá v mírně zvlněné krajině jihozápadní Moravy, na okraji Českomoravské vrchoviny a protéká jím říčka Rokytka. Leží na bývalé císařské silnici spojující Vídeň s Prahou. První písemná zmínka pochází již z roku 1231. Moravské Budějovice byly povýšeny na město zřejmě za vlády Přemysla Otakara II. Roku 1498 král Vladislav Jagellonský potvrdil městu dosavadní privilegia a dal mu znak a pečeť. V průběhu staletí byly Moravské Budějovice spjaty s mnoha významnými rody, k nimž patřili páni z Lichtenburku, Valdštejnové, Schaumburkové a Wallisové.
V historickém centru města se zachovala řada měšťanských domů. K památkám města patří zámek, kostel sv. Jiljí, karner sv. Michala, kaple sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého, bývalé masné krámy s expozicí řemesel, farní areál s hradební zdí a baštou a částečně dochované opevnění města, pod kterým se nachází pararulová vrása, což je vzácný geologický útvar.